Mateřská je přesně to období, kdy máte prostor začít něco dělat (rukama) a odpočinout si od práce (hlavou). Ono popravdě, dítě vás moc u počítače sedět nenechá. Ale pokud vytáhnete krabici s vlnou a pletacími jehlicemi, tak možná i něco uděláte a dítko se s novými "hračkami" zabaví. Takže i já jsem si prošla obdobím pletení, háčkování, tvoření z plstě a vášnivého přesazování pokojovek.
Až jsem si jednoho dne objednala rydla a barvy na linoryt. A chytlo mě to. Samotné rytí do lina (strašný relax, doporučuji) i tisk. Ten pocit, když pomalu odlepujete papír od nabarveného linorytu je prostě skvělý.
Jednou, úplně náhodou, jsem v meziřečí prohodila, že bychom mohli linoryt vybetonovat. Ani nevím, jak mě to napadlo. Asi jsem chtěla tvořit společně s Jirkou a nějak ho zapojit (a beton na něj zaručeně funguje). Nadchlo ho to. Hned druhý den na to jsem musela obětovat (s lehkou nedůvěrou) pár svých linorytů, které jsem měla nachystané pro tisk.
Neměli jsme ani ponětí, jak bude obraz vypadat. Nikdy jsme nic takové nebetonovali. Vždycky jsme lili beton spíš do jednoduchých hladkých forem. Dokonce jsme vymysleli název Litone (LInoryt + beTON) ještě dřív, než nám ztuhnul beton.
A výsledek? Byli jsme nadšení. Strašně moc. Těžko se to popisuje. Hned jsme věděli, že tohle je konečně něco, co nás bude bavit, co nám bude dávat smysl.
Simona